Informace

... K DISTANČNÍMU STUDIU 

Základní charakteristiky distančního studia

Schéma distančního vzdělávání (DiV)

Úkoly tutora-konzultanta

*	Provede se studentem vstupní pohovor
*	Poskytne mu úvodní informace o systému otevřeného učení
*	Vypracuje s ním individuální učební plán
*	Na dodržování studijního plánu dohlíží konzultant formou zadávání kontrolních cvičení
*	Tato cvičení konzultant opravuje a nejpozději do jednoho týdne odesílá s příslušným komentářem zpět účastníkovi
*	V dohodnutých intervalech konzultant pořádá pro účastníky kurzu pracovní setkání (workshop) na nichž zhodnotí úroveň dosažených výsledků jednotlivých účastníků a v případě potřeby poskytne individuální nebo společnou konzultaci ke zvoleným tématům
*	Jeden konzultant pracuje s 6-8 účastníky , pro které vypisuje nepovinné konzultační hodiny v rozsahu minimálně 2 hodiny týdně, přičemž tyto hodiny jsou zpravidla rozděleny alespoň do dvou dnů v týdnu, nejlépe v odpoledních hodinách
*	Konzultace probíhají formou osobního nebo telefonického kontaktu (je-li to možné) nebo s využitím e-mailu
*	Konzultant v případě nutnosti nebo na základě vlastního uvážení kontaktuje jednotlivé účastníky a monitoruje studentův postup pro plnění studijního plánu.

 

Jaké jsou rozdíly mezi distančním vzděláváním a jinými formami studia ?

Tradiční, prezenční studium ve škole vychází od učitele a je charakterizováno tím, že:

*	se řídí platnými osnovami často bez ohledu na konkrétní znalosti studentů,
*	je bezprostředně zprostředkováno učitelem.

 
Distanční studium je charakterizováno tím, že:

*	studijní programy vycházejí z mnohdy diferencovaných vzdělávacích potřeb cílových skupin,
*	opírá se o distanční vzdělávací technologie, je zprostředkováno počítači nebo se opírá o počítače a další technické prostředky, které studujícím umožňují pracovat se studijními materiály a komunikovat s konzultantem (tutorem).

 
Večerní studium (ať už středoškolské nebo vysokoškolské) je studium v zásadě prezenční, vyžadující pravidelnou účast studentů na vyučování (v odpoledních a večerních hodinách). Vedou je učitelé v přímém kontaktu se studenty a používá se většinou stejných učebních textů (i dalších pomůcek) jako v denním studiu. Dálkové studium bylo “zhuštěným” prezenčním studiem, které probíhalo formou konzultací, přičemž i zde se používalo skript a dalších učebních textů pro denní studium. Efektivita dálkového studia byla nízká při značných požadavcích na studenty i učitele. Proto je tato forma studia na mnohých školách v útlumu.

Distanční vzdělávání se také liší od korespondenčního studia, při němž nedochází prakticky k žádnému kontaktu s tutory ani s ostatními účastníky studia (vše se vyřizuje poštou) a prakticky se nepoužívá multimediálních prostředků vzdělávání a komunikace.
 

 
Jak probíhá distanční studium ?

Vlastní studium probíhá převážně mimo učebny vzdělávací instituce (nejčastěji v domácím prostředí), je úplně individualizováno, takže se nevytvářejí studijní skupiny. Setkávání studujících je přesto možné buď z jejich vlastní iniciativy nebo pro speciální didaktické či socializační účely. Pro distanční vzdělávání (DiV) je dále typická vysoká úroveň a komplexnost studijního servisu, který zahrnuje poradenství při volbě, sestavování studijního programu a plánování studia, výpůjčky a distribuci všech studijních materiálů, provoz technicky vybavených studijních středisek, konzultace po telefonu a e-mailem. DiV lze kombinovat s jinými typy vzdělávání jako jsou např. korespondenční, prezenční či dálkové studium. Obsah učiva může být značně flexibilní, protože lze využít sestav z tematicky vyhraněných modulů (relativně samostatných bloků učiva). Tím je umožněno rychle reagovat na měnící se vzdělávací potřeby (např. v závislosti na trhu práce).

Schéma průběhu distančního studia:

Vstupní seminář	*cíle studia *struktura a obsah kurzu *jak studovat *úvod k tématu *seznámení s tutory, konzultanty a studujícími
Samostatné studium	*studium materiálů a pomůcek *písemné práce *konzultace
Tutoriály	*zpravidla nepovinná setkání studujících s tutorem *laboratorní cvičení *skupinová práce *odborné diskuse *zodpovídání dotazů
Samostatné studium	*pokračování ve studiu materiálů *vypracování dalších zadaných prací *konzultace
Závěrečný seminář	*opakování učiva *písemné texty *zkoušky

 

Jak probíhají zkoušky v DiV ?

Distanční studující předem ví nejen, co se bude požadovat u zkoušek, ale také jakým způsobem budou zkoušky probíhat. Zkoušení v tradičním vzdělávání je záležitostí především učitele. Studenti vědí co se mají naučit, ale mnohdy nevědí, jak se mají učit a jakým způsobem bude zkouška probíhat.

Vlastním zkouškám v distančním studiu předchází příprava, která se týká:

* obsahu zkoušení,
* formy zkoušení,
* formy přípravy na zkoušení.

 
Na rozdíl od ostatních částí studia jsou zkoušky konány z pochopitelných důvodů prezenčně, nemusí však probíhat individuálně a vzhledem k řídkým kontaktům s představiteli vzdělávací instituce se u nich zpravidla prokazuje totožnost. Zkouška mívá písemnou a někdy i ústní část. Písemná část může být testem nebo může test obsahovat – vedle dalších písemných zadání. S požadavky na složení zkoušky je studující seznámen podrobně buď již při zahájení studia, nebo s dostatečným předstihem během něho.

Výsledek zkoušky často závisí také na a výsledcích samostatných prací, které byly povinně vypracovávány. V konkrétních podmínkách je stanoveno, zda všechny nebo jen určité práce jsou podmínkou pro připuštění ke zkoušce. Procentuální podíl výsledků prací na výsledku zkoušky bývá různý a pohybuje se nejčastěji od 40 % do 60 %. To znamená, že výsledná známka ze zkoušky je váženým aritmetickým průměrem mezi průměrnou známkou z odevzdaných samostatných prací a známkou ze zkoušky. Způsob klasifikace však může být i jiný a stojí zato se na něj podrobně vyptat tutora.

 

Kdo je tutor a co dělá?

Distanční studium vyžaduje silné institucionální zázemí a činnost mnoha lidí v různých funkcích.Tutor je jednou z nejdůležitějších. Jeho hlavní funkcí však není vyučovat, nýbrž vykonat vše proto, aby studující zdárně dokončil studijní program či kurz.

Hlavním zdrojem informací jsou v systému DiV multimediální studijní materiály a pomůcky. Nejde však o zcela odosobněný proces a právě o jeho “polidštění” pečuje tutor. Jeho role je však dost odlišná od funkce lektora, učitele, instruktora – tak, jak ji známe z jiných forem studia.

Mezi charakteristické činnosti tutora patří zejména:
 

*	seznámit studující s pojetím a obsahem studijního programu (kurzu),
*	charakterizovat studijní zátěž a metody samostatného studia,
*	vysvětlit systém DiV – jeho organizaci, jednotlivé etapy, práva a povinnosti studujících,
*	popsat způsoby komunikace a předat potřebná data (kontakty),
*	seznámit studující se zadáváním a hodnocením samostatných prací , s pořádáním tutoriálů, s požadavky na zkoušky a seznámit studující také s termíny vypracování jednotlivých prací a s termíny zkoušek,
*	oznámit způsob zakončení studia a předání certifikátů (osvědčení, titulů),
*	motivovat účastníky DiV ke studiu a pomáhat jim při překonávání studijních i osobních problémů,
*	vést tutoriály, diskuse, workshopy, hodnotit je a vést o tom záznamy,
*	hodnotit individuální i skupinové pokroky ve studiu (včetně samostatných písemných prací), shromažďovat záznamy a předávat je vedení vzdělávací instituce,
*	shromažďovat, třídit, vyhodnocovat a předávat své náměty i věcné připomínky a návrhy studujících (týkající se obsahu studia i jeho organizace, hodnocení výsledků, kvality pomůcek atd.).

 

Co je a k čemu slouží tutoriál?

Tutoriál je plánované setkání studujících s tutorem a patří k opatřením, které zvyšují komfort DiV a bývá věnován hlavně:

 
 

*	věcným diskusím mezi studujícími navzájem i mezi nimi a tutorem,
*	srovnáním vlastních výkonů a výsledků s výkony a výsledky ostatních účastníků studia,
*	objasnění výsledků hodnocení samostatných prací studujících a tutorova komentáře k nim,
*	poskytnutí informací o literatuře a dalších zdrojích nad rámec základních požadavků,
*	předání studijních materiálů (např. učebních textů, zadání případových studií, témat prací) tutorem,
*	předání samostatných prací tutorovi k hodnocení nebo jejich konceptů ke konzultaci obsahu a způsobu zpracování,
*	skupinovému řešení problémů,
*	obsluze počítačů a on-line studiu speciálních programů (projektů popř. jejich tvorbě).

 
Kromě tutoriálů může být součástí distančního studijního programu také workshop (pracovní seminář).